Pouťový fotbálek 2019
Kopaná zpestřila pouťový víkend
Před psaním tohoto článku jsem zapátrala ve sportovní historii vesnice a zjistila, že fotbalový zápas se na šalmanovické hřiště po letité odmlce vrátil v roce 2012. Vrátil, se tak úplně říci nedá, ale jedno jediné utkání v roce se na místním fotbalovém hřišti hraje vždy v neděli o pouti. Po ukončení éry Dynama Šalmanovice hrávali ve vsi ženatí proti svobodným. Takový „mančaft“ už vesnice asi dohromady nedá. Z doby „znovuzrození fotbalu“ Pavlem Pekařem to byly týmy Sever a Jih a letos se na hřišti sešli fotbaloví nadšenci z řad Šalmaňáků, chalupářů a kamarádů z okolních vesnic, kteří si mezi sebou rozdělili žluté a modré dresy.
Pouťový fotbálek se hrál pouze 2x 20 minut, což bylo i tak velmi náročné. Parné letní odpoledne a pouťové obžerství se odráželo na výkonech trénovaných sportovců, ale daleko hůře vedro a plné žaludky snášeli „pouťoví“ fotbalisté. I přes obě jmenované indispozice se hráči postarali o pěknou fotbalovou podívanou. V průběhu zápasu mohli diváci obdivovat vynikající práci s míčem a herní taktiky, které předváděli hráči z vyšších fotbalových tříd. Nechyběli ani úsměvné momenty a gesta od amatérských hráčů. Zápas byl okořeněn řadou gólových šancí na obou stranách. Při vypjatých situacích se často diváci drželi za hlavu. Štěstěna stála na straně žlutého týmu. Za zády modrého gólmana skončily tři góly, zatímco na straně druhé pouze jeden. Celé utkání se obešlo bez vážného zranění a hlavní rozhodčí hrající bos netasil ani jednou žlutou kartu, natož červenou. Nepostradatelnou součástí fotbálku byla samozřejmě místní šenkýřka, která se výborně chlazenými nápoji starala o dodržování pitného režimu všech hráčů a diváků.
Řekla bych, že vůbec nezáleží na tom, ať už v Šalmanovicích hraje pouťový fotbálek profík nebo amatér, Šalmaňák nebo přespolňák, vždyť jde přece o „přátelskou kopanou“ pro radost a zábavu.
Martina Korandová